Tranzitní program: Jak se Terka postavila výzvám na cestě k samostatnosti

Terka se rozhodla k velkému životnímu kroku – za podpory našich pracovníků v rámci Tranzitního programu vkročila do dospělosti a začala sbírat první pracovní zkušenosti. Pojďte s námi zjistit, jaké úspěchy i těžkosti mohou potkat odhodlaného člověka na cestě k vlastní samostatnosti v pracovním životě. 

Terka se do Tranzitního programu zapojila jen několik dní před svými osmnáctými narozeninami. Už v té chvíli byla rozhodnutá, kam chce nastoupit. Pro svou první praxi si vybrala kavárnu Lajka, kde se byli podívat se školou a moc se jí tam líbilo. Terka v té době neměla žádné zkušenosti s prací na běžném trhu práce. Maminky velké přání bylo, aby se naučila alespoň o fous větší samostatnosti.

Terky touha po samostatnosti je zjevná – pokud si něco skutečně přeje, má motivaci trénovat a opakovat to, dokud to nezvládne.Denisa, Terky poradkyně

Pomohli jsme zařídit potřebné formality a Terka do kavárny Lajka skutečně nastoupila. Začala se postupně učit vše potřebné. Zpětná vazba od maminky a zaměstnanců školy ukazovala, že Terka je ze své první zkušenosti nadšená! S chutí jim vyprávěla každý detail svých pracovních úkolů, od utírání stolů až po přípravu limonády. Díky tomu si Terka navíc trénovala svou paměť. To je pro ni důležité, protože zapamatování si většího množství informací je jedním z cílů, na kterých průběžně pracuje. Nadšení z práce v ní probouzí silnou vnitřní motivaci, aby si všechny dobré zážitky zvládla uchovat v paměti a mohla je dál sdílet s ostatními.

Šikovně s časem

Terka je už teď skvělá ve spoustě věcí, ale některé její schopnosti chceme společně posunout ještě o krok dopředu. I přes její ztíženou orientaci v čase se nám podařilo najít způsob, jak se naučit si efektivně hlídat dobu přestávky. Společně jsme na jejím mobilu nastavili budíky a přidali k nim smajlíky, aby Terka snáze rozpoznala, proč budík zvoní. Při příchodu na praxi okamžitě vytahovala mobil a aktivovala přednastavené budíky.

Terce hodně pomohla i maminka, která doma nastavila další budíky, jako například na vstávání, braní léku a přípravu na spánek. Pouhé nastavování budíků na mobilu pomohlo Terce získat samostatnější orientaci v čase během dne.

Úspěch v kavárně Pražírna

Když praxe v Lajce po několika měsících skončila, vybrala si Terka jako druhou praxi opět kavárnu. Kavárenská práce se jí totiž zalíbila a chtěla se naučit více a lépe obsluhovat zákazníky. Kavárna Pražírna je pro takový druh zkušeností ideální místo, protože kdo tuto kavárnu zná, ví, že mají stoly téměř vždy plné i během dopoledne. V Pražírně nám vyšli vstříc a Terka se mohla více zdokonalovat v kavárenském umu. Výběr se potvrdil jako trefa do černého. Terka se osvědčila natolik, že se s vedoucí dohodly na další spolupráci. Během léta vypomáhala se zajištěním chodu kavárny a dostala za to zaplaceno. Byla to pro ni první brigáda v životě!

Asistenci Terka už nadále nepotřebovala, a tak jsme nejvíce informací dostávali od maminky. A jaké? Terka si vytvořila stabilní a skvěle fungující rutinu, kdy si každý večer chystá oblíbené oblečení do práce a ujišťuje se, že jde na brigádu i následující den. Brigádu brala vždy zodpovědně a na práci se těšila. Doma popisovala, jak se v kolektivu cítí prospěšná a přináší jí to velkou radost.

Nejsem z práce v Pražírně vůbec unavená, i když jsem tam byla dlouho. Vadí mi, že už tam končím. Je tam sice plno lidí, ale mají to tam hezký. Pracuji a je mi tam dobře. Těším se, až tam poslední den budu hodně pracovat a dají mi ty peníze za to, že dodělám práci.Terka

Samostatné cestování

Postupně jsme začali trénovat i samostatnost v oblasti cestování po Praze. Ze začátku se objevovaly obavy, zda si Terka poradí s přestupy nebo nečekanými výlukami na cestě, které jsou běžnou součástí hlavního města. Naučila se však používat videohovory a volajícímu pomocí kamery ukázat, kde se nachází v případě, že se nemohla zorientovat sama. Tímto způsobem bylo možné Terku navést na správný směr.

Kdyby zvládla sama cestovat na praxi, tak bychom začaly s tréninkem cesty z domu do školy. Velmi by mi to pomohlo.Maminka Terky

Moc pomohlo, že Terka je od přírody klidná a obezřetná. I tak ale před námi zůstávalo riziko, se kterým si bylo potřeba poradit. Terka se musela naučit (a my ostatní ubezpečit), že je na sebe opatrná i při přecházení – několikrát jsme si ověřili, že se pozorně rozhlíží a rozumí tomu, že tramvaj na přechodu opravdu nezastaví.

K tomu se naučila zkontrolovat si, zda má nabitý mobil a v peněžence doklady – takové rutinní povinnosti pro ni byly ještě před půl rokem neznámé. Díky těmto základním návykům se výrazně posunula ve své samostatnosti při cestování.

Ukázalo se, že přesun na praxi funguje dobře a bezpečně. Doma začala za podpory maminky také s tréninkem samostatné cesty z domu do školy a zpět. Díky odhodlání Terky i její rodiny a pravidelnému tréninku se Terka celou trasu naučila. Dnes s radostí cestuje sama a bez podpory zvládá 2 přestupy. Rodině se ulevilo, když již nemusí zajišťovat a koordinovat dopravu pro Terku a platit taxík do školy a zpět.

Budoucnost plná možností

Spolupráce s Terkou pokračuje a od září chodí na praxi do květinářství Květiny za oponou, aby si rozšířila portfolio svých zkušeností. Jako u předchozích nápadů byla praxe v květinářství Terky vlastní iniciativa. Má ráda půvab květů i aranžování květin. Není nad vnitřní motivaci!

Momentálně se blíží chvíle, kdy Terka zvládne cestu i na tuto praxi a je dostatečně zaučená, aby mohla chodit bez naší asistentky, stejně jako se to podařilo u předchozích praxí.

Jsme rádi, že jsme Terce mohli poskytnout příležitost pracovat v běžných firmách a otevřít pro ni novou budoucnost, která ji čeká po škole. Práce a pocit užitečnosti ji velmi naplňují. Také se těší z každého kroku směrem k samostatnosti, ať už jde o nastavování budíku nebo cestování do školy.

Terčina neustálá touha a odhodlanost učit se novým věcem naznačuje, že s dobrou pomocí od okolí může žít aktivní a spokojený život 🙂.

 

Sdílejte na: