Pavla se narodila v roce 1988 a žije v Praze. S Rytmusem spolupracuje od roku 2012. První pracovní zkušenosti získala v Tranzitním programu. Díky Podporovanému zaměstnávání má práci v denním úklidu firmy Lagardère Travel Retail, oceněné v soutěži Stejná šance – zaměstnavatel roku 2023. Od ledna 2017 využívá službu Podpora samostatného bydlení. I díky životnímu období, které strávila v chráněném bydlení je zkušenou auditorkou kvality pobytových sociálních služeb. Zasazuje se o zlepšení postavení lidí s postižením ve společnosti coby aktivní sebeobhájkyně. Je svéprávná. Pobírá invalidní důchod ve 3. stupni invalidity a má přiznaný příspěvek na péči ve 2. stupni.
Pavly příběh je popsaný v jednotlivých fázích cyklu plánování a poskytování podpory od doby, kdy využívá službu Podpora samostatného bydlení. Kam se za tu dobu posunula, na jakých principech je spolupráce postavena a jaké nástroje Plánování zaměřeného na člověka napomohly Pavle na cestě k dospělosti, sebeurčení a samostatnosti?
FÁZE MAPOVÁNÍ A ZJIŠŤOVÁNÍ
Dary a nadání jako základ. Zjišťování a pojmenovávání Pavly silných stránek, dovedností a schopností byla věnována řádná péče. V čem je dobrá a co na ní oceňují její blízcí zjišťují a objevují ve službě dodnes. Seznam dovedností a vlastností tak narůstá. Pavla je pracovitá, pečlivá, pořádná, vtipná, upřímná, kamarádská, společenská, odpovědná, nebojácná a výzvy zdolávající žena, která umí organizovat a má smysl pro detail. Ráda tráví čas mezi lidmi, s kamarády a je pro ni důležité moci si popovídat s důvěrou. Je obklopena milující a podporující rodinou. Umí si říct, že něco nechce, a umí si za tím stát. Stará se o své zdraví. A je dobrá v pečení a vaření. Silné stránky jako praktičnost, schopnost přijmout kritiku, pečlivost a cílevědomost se projevily už při hledání a změně práce. Plní dohody, je na ni spolehnutí, přestože je pro ni těžké orientovat se v čase. S pomocí si dokáže plánovat a organizovat aktivity v diáři, kterým se svědomitě řídí a všude chodí včas. Je aktivní v naplňování úkolů svého dospělého života, zapojuje se do možných řešení, nenechává je pouze na ostatních. Co říká a co si přeje, myslí vážně.
Mapování se prolíná s plánováním. Už na začátku spolupráce Pavla přesně věděla, co chce. Její přání bylo odstěhovat se z chráněného bydlení. Měla tehdy přítele a chtěla žít s ním a podle svého. Smyslem prvního plánovacího setkání bylo nastavit první kroky, které povedou k cíli „Do léta společné bydlení“. Setkání se účastnila Pavla, její partner, rodiče obou, pracovnice chráněného bydlení a pracovnice Rytmusu. Vznikl první individuální plán, kde se promítla přání, potřeby a odpovědnosti všech zúčastněných. Utvořil se tak Kruh podpory, blízcí lidé, kteří se opakovaně scházeli. Představa o ideálním bytě, kterou Pavla i její partner na začátku měli, se díky angažovanosti její i všech zúčastněných vyjevila jako nereálná. Ponaučeni snižovali nároky, revidovali naplánované kroky a tvořili nové plány. Byt se podařilo sehnat a v polovině května 2017 už podepisovali smlouvu o pronájmu.
PLÁNOVÁNÍ PODPORY A REALIZACE
Dosažením cíle prvního individuálního plánu, slovy Pavly „Hurá, máme byt!“, se spolupráce ocitla na začátku cyklu plánování a poskytování potřebné podpory. Znovu bylo potřeba zjišťovat, co je důležité. V rámci kruhu podpory společně vyjasňovali, co bude mladý pár dělat v nové situaci podle svého a samostatně. A jaké odpovědnosti ze společného soužití vyplývají, a s čím je či není nutno pomáhat. Smyslem setkání bylo podpořit oba partnery, aby mohli o svém životě rozhodovat a zároveň na to nebyli zcela sami. Pavla se chtěla „postavit na vlastní nohy“, umět si vyřizovat věci sama, podepisovat smlouvy, platit elektřinu, nakupovat a zajistit chod domácnosti.
Pracovalo se s obavami a riziky. V začátcích společného bydlení Pavla dost zhubla a bylo třeba nastavit pomoc s pravidelným stravováním. Přesto, že je praktická, zvládne uvařit a upéct i podle složitějších receptů, pomoc potřebuje k tomu, aby si nákupy a vaření dobře naplánovala a zapsala. Rizika spojená s řešením v domácnosti jako je spadnutí pojistek, nejde lednička, teče voda, hoří nebo se poraní, mají ošetřena v dokumentu Rizika, co se může stát v bytě, který je coby příloha součástí individuálního plánu. Náhradní klíče pro případ, že by si zabouchla dveře, má uloženy v Rytmusu. Ty lze využít za stanovených podmínek. Podobně byla zpracována i obava z používání plynového sporáku, ke které byl vytvořený postup pro minimalizaci rizika a ohrožení. Velkým tématem bylo nastavení rozpočtu a společného hospodaření s penězi. Podporovat oba partnery současně bylo pro službu obtížné vzhledem k jejich odlišným dovednostem a schopnostem. Pavla to popisuje tak, že „Tomáš rozuměl penězům víc a já míň. Nešlo to dohromady, každý jsme měli jinou představu a bilo se to“. Jako efektivnější se ukázalo podporu oddělit, individualizovat a vyrovnat Pavly limity. Nastavili systém pro hospodaření spíše než by ji učili, jak si peníze spočítat. Pavla nyní samostatně využívá platební kartu s nastaveným limitem, služba jí pomáhá s plánováním výdajů na stravu, oblečení nebo kadeřnici. Díky její zodpovědnosti a spolehlivosti má služba i rodina jistotu, že v rizikových situacích umí říci ne a požádá o radu, telefonuje do Rytmusu, nebo rodině.
Hledání nového směru. Po rozchodu s partnerem se Pavla ocitla v nové situaci a opět bylo nutné zjistit, jakou má představu o svém životě a naplánovat, kam se chce posunout dál. Na schůzce za účasti lidí z kruhu podpory pracovali s MAPOU. Pomohla Pavle a ostatním zorientovat se v nové situaci, Pavly životním příběhu a nalézt směr pro další spolupráci. Ukázalo se, v čem potřebuje vedení a co je potřeba nastavit, aby věci fungovaly. Znovu se zabývali jejím zdravím a bezpečím. Setkání přineslo nové úkoly a kroky, které byly podkladem pro vznik dalšího individuálního plánu, ten nazvali Spolupráce Pavly a Rytmusu s cílem „Chci být co nejvíc samostatná“.
Pavla nyní bydlí sama v bytě v pražské Krči, což pro ni znamená svobodu, jak sama říká. Dál využívá službu Podpora samostatného bydlení a aktivně s ní spolupracuje. Její rodina je důležitou součástí fungující spolupráce, pomáhá jí rozvíjet se v oblastech, které jsou pro ni důležité. Na základě aktuálního plánu jí služba i blízcí pomáhají informovaně se rozhodovat, plánovat si aktivity a žít podle svých představ. S podporou pečuje o své zdraví. Využívá nastavený systém pro hospodaření s financemi. Stará se o svou domácnost. Využívá celou řadu pomůcek, diář pro plánování času, tabulky pro zaznamenávání asistencí, jídelníčku a nákupů. Místo psaných zpráv využívá ty hlasové pro usnadnění komunikace. Vzpomenout si, co se projednávalo na schůzkách a plánovacích setkáních jí pomáhá grafický záznam, fotky i obrázky. To vše ji postupnými kroky přibližuje k větší samostatnosti a nezávislosti.
VYHODNOCOVÁNÍ PODPORY
Tak jako probíhá mapování a plánování paralelně, navazuje na sebe, stejně průběžně se děje i vyhodnocování podpory. Na hodnotících schůzkách se reflektovalo, co všechno se během spolupráce povedlo, co za úspěchy stojí, co nefunguje a jaká z toho plynou ponaučení. Vše se promítá při tvorbě nových individuálních plánů. Pro jejich zhodnocení a reflexi mnohokrát posloužilo společné zamyšlení s použitím nástroje 4 + 1 otázka.
NA ZÁVĚR
Kreativita, zvídavost, fantazie, trpělivost a ochota naslouchat Pavly hlasu a jejím přáním spoluutvářelo vzájemnou důvěru. Na člověka zaměřený přístup služby uplatňovaný při spolupráci pomohl hlubokému porozumění a respektování člověka s postižením jako svébytné sociální bytosti a je prostředkem k dosažení svobody a nezávislosti, jak je zaručuje Článek 19 Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením.
Zpracovaly Lenka Skálová a Lucie Soukupová, doplnila Pavla B.
Sdílejte na: