Martina Juhásová je osmnáctiletá usměvavá a pracovitá dívka, která letos končí základní školu a díky Tranzitnímu programu chodí na praxi do Mateřské školy Diakonie ČCE v Chebu. Získává tam nejen pracovní zkušenosti, ale i sebevědomí a samostatnost.
Malý krok pro Martinu, ale velký krok k samostatnosti. Její příběh ukazuje, že když dostanou lidé s postižením podporu a příležitost, dokáží velké věci. Tranzitní program pomáhá překlenout cestu mezi školou a světem práce a dává možnost oběma stranám obohatit se navzájem. Jak se jí ve školce líbí a jaké má sny do budoucna? A jak spolupráci popisuje ředitelka školky Iva Koubová? Dočtete se v rozhovoru.
Martino, co tě na praxi ve školce nejvíc baví?
Baví mě uklízet, převlékat postýlky a chystat je na spaní.
Co všechno během dne ve školce děláš?
Ráno pomáhám s přípravou svačinek a s úklidem po jídle. Dávám nádobí do myčky, myju boxíky a stoly. Pravidelně vysávám, chystám nebo převlékám postýlky.
Naučila ses na praxi něco nového?
Určitě – hlavně převlékání postýlek. A taky být samostatná. Pracuju bez asistenta.
Co tě baví víc, škola nebo praxe?
Rozhodně praxe! Už se těším, až budu chodit do práce.
Jak tě podporují kolegové?
Ukážou mi, co a jak. Vysvětlí mi práci a pomáhají, když něco nevím.
Chtěla bys ve školce pracovat i po škole?
Ano!
Jaký máš sen do budoucna?
Chtěla bych pracovat ve školce, třeba s dětmi. Nebo v útulku se psy. A taky bych se chtěla vdát.
Ředitelka školky: Martina je šikovná, spolehlivá a komunikativní
Co vás přimělo zapojit se do spolupráce s Tranzitním programem?
Oslovil nás pracovník organizace Rytmus a vysvětlil nám, jak program funguje. Zaujala nás možnost poznat roli praktikantky se speciálními vzdělávacími potřebami a podpořit ji v jejím rozvoji. Díky našemu zázemí v diakonii a podpoře kolegů jsme do toho šli s chutí.
Jak byste Martinu popsala?
Je šikovná, ochotná, komunikativní a ničeho se nebojí. Zkouší nové věci, je spolehlivá, chodí včas a je zodpovědná.
Jak ji přijal kolektiv a děti?
Velmi dobře. Martina k nám skvěle zapadla.
Pro koho a v čem je spolupráce přínosná?
Pro nás všechny, hlavně pro paní školnici, se kterou Martina nejvíc spolupracuje. Práce jim jde hezky od ruky. A celkově – když si lidsky sednete, je radost takovou spolupráci rozvíjet. S Martinou jsme si sedli hned.
Doporučila byste podobnou spolupráci i jiným školkám a organizacím?
Rozhodně. Je to cenná zkušenost, která může změnit pohled na lidi s postižením.