Alternativy k omezení svéprávnosti a jak se v nich vyznat

Cílem podpůrných opatření je umožnit člověkovi, který sám nemůže právně jednat, aby mu v rozhodování někdo pomáhal. Tedy ne, aby jednal za něj, ale aby jednal společně s ním. Podívejte se na základní přehled alternativ a rozdílů mezi nimi.

Opatrovnictví s omezením svéprávnosti

Pokud člověku duševní onemocnění brání právně jednat a hrozila by mu závažná újma, soud mu jmenuje opatrovníka. Tento postup je možný jen pokud nestačí k ochraně člověka mírnější řešení.

Soud jmenuje opatrovníka, který jedná v souladu s vůlí a ve prospěch člověka. Například spravuje majetek a zastupuje ho při právních jednáních (smlouva s telefonním operátorem, nájemní smlouva, žádost o invalidní důchod…).
Opatrovník může být blízká osoba nebo veřejný opatrovník (zástupce obce).
Člověk může jednat v běžných záležitostech, jako je běžné nakupování, výlety apod.
Opatrovník posílá soudu roční zprávu o správě jmění člověka.
Soud nejpozději po 5 letech musí svéprávnost člověka přezkoumat. Pokud včas nezahájí řízení, nebo ho během jednoho roku neukončí, je svéprávnost navrácena.
Některá rozhodnutí vždy schvaluje soud – patří sem například změna trvalého bydliště, rozhodování o větším majetku nebo větší lékařské zákroky.

Je dobré vědět, že:

Opatrovník může být pouze jeden.
Člověk je omezen nejen samotným rozsudkem soudu, ale i dalšími zákony (např. nemůže mít datovou schránku, živnostenský list apod.).
Pokud člověk uzavře nevýhodnou smlouvu, které nerozuměl, musí ji opatrovník zneplatnit a vrátit plnění, pokud již bylo poskytnuto.
Omezení svéprávnosti je složité zmírnit či zrušit.

Opatrovnictví bez omezení svéprávnosti

Člověk může mít opatrovníka i v situaci, kdy zůstává plně svéprávný. Hodí se to pro jasně vymezená právní jednání, která člověk vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nezvládá (například hospodaření s financemi).

Člověk zůstává svéprávný.
Soud rozhoduje o opatrovnictví na návrh člověka, nebo s jeho souhlasem.
Vhodné pro lidi s potížemi při správě peněz nebo hájení svých práv.
Opatrovník a člověk jednají zpravidla společně, opatrovník jedná podle pokynů člověka.
Pokud jedná opatrovník sám, jedná plně v souladu s vůlí (pokyny) opatrovaného.
Přezkum soudem neprobíhá automaticky.

Je dobré vědět, že:

Toto opatrovnictví se často používá u lidí v kómatu. Hodí se tam, kde nehrozí, že člověk s opatrovníkem nebudou jednat v rozporu (například při kolísavém zdravotním stavu, při kombinaci s fyzickým postižením apod.)
Vhodné pro širší vymezení možností opatrovníka.
Pokud člověk uzavře nevýhodnou smlouvu, které nerozuměl, musí ji opatrovník zneplatnit a vrátit plnění, pokud již bylo poskytnuto.

Zastoupení členem domácnosti

Mírnějším opatřením, jak pomáhat blízkému člověku s duševním onemocněním, je stát se jeho zástupcem. Člověk je i nadále svéprávný, ale zástupce za něj může jednat v obvyklých záležitostech každodenního života.

Jedná se o obdobu plné moci, kterou schvaluje soud.
Člověk zůstává plně svéprávný.
Zástupce musí být příbuzný, nebo žít s člověkem alespoň 3 roky ve společné domácnosti.
Zástupce (zástupci) se zastupováním souhlasí a zastoupený neprojevil nesouhlas.
Zástupce jedná za člověka.
Zástupce jedná za osobu v obvyklých záležitostech, jako jsou pravidelné platby, přebírání pošty, smlouvy o sociálních službách a nakládání s peněžními prostředky do částky životního minima.
Zástupce může namítat neplatnost právního jednání, kterým by člověk utrpěl újmu.

Je dobré vědět, že:

Zástupců může být víc (třeba oba rodiče).
Člověk může být pasivní – zástupce jedná sám, kde je třeba.
Vhodné na každodenní běžné záležitosti.
U soudu se člověk nebrání.
Pokud člověk uzavře nevýhodnou smlouvu, které nerozuměl, musí ji opatrovník zneplatnit a vrátit plnění, pokud již bylo poskytnuto.

Smlouva o nápomoci (nápomoc při rozhodování)

Nejmírnějším nástrojem, jak pomoci člověku s duševním onemocněním v právním jednání, je stát se podpůrcem. Člověk je i nadále svéprávný, ale jeho podpůrce mu pomáhá (na základě smlouvy o nápomoci) pochopit složitější právní jednání. Podpůrce jen radí, nikdy nejedná za člověka.

Člověk je plně svéprávný.
Soud schvaluje dohodu mezi podpůrcem a podporovaným o pomoci v dohodnutých oblastech.
Vhodné pro lidi s duševními obtížemi, kteří se s podporou dokáží rozhodnout.
Člověk jedná sám, podpůrce poskytuje informace, doprovází a může připojit svůj podpis.
Podpůrce může namítat neplatnost jednání, pokud by si člověk způsobil újmu nebo se neporadil.

Je dobré vědět, že:

Jedná se o nejnižší míru podpory, kde člověk je aktivní, jedná sám a umí si říct o pomoc.
U soudu člověk zvládne vyjádřit potřebu nápomoci a pochopí její princip.