„Lidé s postižením mají právo na dobrou zdravotní péči. Nikdo je nesmí odmítnout ošetřit jenom kvůli tomu, že mají nějaké postižení,“ říká článek 25 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením.
Pro lidi s mentálním postižením bývá někdy obtížné porozumět a vyhodnotit i běžné situace. Ani návštěva zdravotnického zařízení není výjimkou.
Rozhovor se zdravotníkem má svá specifika a není vždy srozumitelný ani pro člověka bez postižení. Menší schopnost orientace, abstraktního myšlení, zobecnění, slovní zásoba či tempo neumožňují člověku s postižením vždy přesně vyjádřit to, co potřebuje a co ho trápí, nebo pochopit co se chce po něm. Existují naštěstí doporučení a nástroje, které nám vzájemné porozumění usnadní.
Nelehká může být komunikace i pro zdravotníky. Vzájemnému porozumění pomáhají obecné zásady pro komunikaci s člověkem s mentálním postižením, které platí i v ordinaci. Doporučuje se používat jasný a srozumitelný jazyk, klást jednoduše formulované otázky a ověřovat si, zda člověk rozumí.
Využít lze různé pomůcky od názorných obrázků a piktogramů po komunikační tabulky a srozumitelné dokumenty. Hodí se mít dostatek respektu a trpělivosti. Nezapomeňte poskytnout člověku dostatek času k přemýšlení a vyjádření.
Přečtěte si Zásady úspěšné komunikace s lidmi s mentálním postižením (SPMP ČR).
Jak se chovat v nařízené karanténě?